Reklama
 
Blog | Ladislav Pelcl

Policie a tibetské vlajky: uzavření

Aktuální dění kolem vztahů ČR a Číny a odhalené skandální snahy prezidentské kanceláře ovlivňovat nezávislé orgány (ovlivňování soudů ze strany kancléře Mynáře) představují vhodný kontext ke shrnutí a uzavření tématu policejních opatření při návštěvě čínského prezidenta v březnu 2016 – jak ve vztahu ke kauze naší tibetské vlajky u Hiltonu, tak obecně.

Vlajky Tibetu a Tchaj-wanu v naší kanceláři naproti Hiltonu

Vlajky Tibetu a Tchaj-wanu v naší kanceláři naproti Hiltonu 29. 3. 2016

V březnu 2016 byl na státní návštěvě ČR čínský prezident Si Ťin-pching a Policie ČR při té příležitosti zorganizovala rozsáhlá bezpečnostní opatření. Opatření splnila svůj účel – bezpečnost prezidenta byla zajištěna. Navzdory sebevědomému vyznění závěrů policie z tiskové konference (za účasti policejního prezidenta, vedoucího akce i vedoucí odboru vnitřní kontroly) zůstávají nad řadou jejích tehdejších kroků pochybnosti.

Policie provedla řadu uzavírek, dopravních opatření či chránila některé objekty a prostory. Jedním ze sporných případů je dopravní uzavírka Hradčanského náměstí, kterou si vyžádala policie u pražského magistrátu několik týdnů poté, co magistrátu bylo nahlášeno protestní shromáždění. Nejvyšší správní soud nevyhověl kasační stížnosti svolavatelů patrně z toho důvodu, že tito nevyužili opravné prostředky v řízení před správním orgánem. DOPLNĚNÍ: 22. ledna 2019 Ústavní soud část rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušil (jelikož se stěžovatelé coby ne-účastníci řízení odvolat nemohli) a vrátil k novému rozhodnutí.

Praha byla přeplněna čínskými rudými vlajkami (přičemž ty na Evropské byly umístěné přes protesty MČ Praha 6 a leckdy v rozporu s dlouhodobým pronájmem). Policie dle očitých svědků navzdory instruktáži reagovala na zastánce protičínských postojů přísněji – viz instrukce k technické prohlídce auta, vozícího billboard s dalajlamou. Policie také „chránila“ muže s tibetskou vlajkou tím, že ho zajistila a odvedla na služebnu, aniž by zakročila proti čínským útočníkům. Lidé s tibetskými vlajkami byli neoprávněně legitimováni (viz např. případ zmíněný ve sdělení dle zákona č. 106/1999 Sb. Krajským ředitelstvím policie), policie se snažila vlajky odstraňovat z viditelných míst.

Zejména snaha o to, aby vlajky Tibetu nebyly na očích, se projevila ve velkém množství případů:

  • Nejznámější je případ FAMU, kde policisté na rozkaz z Útvaru pro ochranu prezidenta ČR vyrazili, aby dosáhli odstranění vyvěšených vlajek. V tomto jediném případě, za který se omluvil policejní prezident děkanovi FAMU a který byl mediálně velmi dobře pokryt, došlo k potrestání dvou policistů, kteří tam dotyčné vyslali.
  • Pan Martin Uhlíř na krátkou dobu vyvěsil tibetskou vlajku na Petřínskou rozhlednu (chráněný objekt), načež při šetření o přestupku při výslechu od policisty zaznělo, že mají „hlídat, aby vlajky nebyly vyvěšovány na určitých místech.
  • Osobní zkušenost pak mám z případů v okolí hotelu Hilton, kde byl čínský prezident ubytován. Pasáž OASIS byla na konci ústícím k hotelu uzavřena. Majitel kadeřnictví v pasáži vyvěsil na výlohu vlajku, aby následně skupina uniformovaných policistů dala zaměstnankyni důrazně najevo, že tam vlajka být nemá. Dle policejního vyšetřování ale k žádné komunikaci s policisty nedošlo a vlajku odstranila zaměstnankyně sama.

Podobnými závěry – „dotyční vlajky sňali sami“ – je opakovaně argumentováno jak na tiskové konferenci, tak i v uvedené zprávě z vyšetřování. Z našeho případu přitom vím, že takové „vlastní sejmutí“ vlajek je nabídka, kterou nelze odmítnout – jde o pokyn dle § 114 Zákona 237/2008 Sb. o policii; pokud mu odporujete, je policista oprávněn odpor překonat. To, že vlajku sejmeme raději „po dobrém, nebo Vás budeme muset odvézt na služebnu,“ lze těžko vykládat tak, že to dotyční provedli o své svobodné vůli.

Policie v našem případě dále argumentovala bezpečnostními riziky, což je jistě pádný argument – nicméně u Městského správního soudu (rozsudek) a posléze ani Nejvyššího správního soudu (rozsudek) neobstál; jak z technických důvodů, tak i ze snadněji srozumitelného důvodu: policie mohla po zjištění, že se v kanceláři nacházejí jen počestní zaměstnanci, doporučit přesun vlajky na jiné místo, kde by vlajky výhled neclonily.

Ve snaze o další objasnění pozadí událostí při návštěvě čínského prezidenta jsme následně podali trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. To bylo posléze ze strany Městského státního zastupitelství odloženo, jelikož se

„… nepodařilo zjistit, že by v daném případě byl vydán oficiální pokyn k cílenému omezování svobody projevu určitého názoru (byť k takovému omezování bezpochyby a nikoli výjimečně docházelo) a dále, přestože se tato nabízí, není rovněž objektivně prokazatelná souvislost evidentního omezení veřejné prezentace projevů kritických hlasů vůči čínské politice (a fakticky i chování některých českých vrcholných představitelů) v průběhu návštěvy delegace ČLR s následným povýšením policejního prezidenta a ředitele Útvaru ochrany ústavních činitelů do (vyšších) generálských hodností prezidentem republiky. Mgr. Michal Muravský

S využitím žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsme se následně obrátili na GIBS a jednotlivé policejní útvary s cílem získat přehled o četnosti incidentů a tom, zda se s nimi policie či GIBS vypořádaly. Odpovědi potvrdily náš dojem, že pouze v mediálně exponované kauze vlajek na FAMU došlo k potrestání selhání policistů.

V posledním kroku jsme se tak na podzim obrátili na ministra vnitra Jana Hamáčka s tím, že bychom uvítali jeho jasný postoj ve věci tohoto systémového selhání policie. Pan ministr se ve své odpovědi s tímto naším pohledem neztotožnil, ale potvrdil, že pochybení budou zohledněna v rámci řídící a metodické činnosti tak, aby se neopakovala.

 

S odstupem – a při pohledu na aktuální dění – jsem toho názoru, že mohlo dojít ke kombinaci následujících tří vlivů:

  • Oficiální instrukce byly skutečně v souladu s právem, ale policii chyběla v řadě případů vůle se jimi řídit; mezi tisíci nasazenými policisty se našli i ti, kterým uměřenost zásahu do osobnostních práv nic neříkalo, a to i na pozici velitelů. Ti tak bez větších rozpaků legitimovali protestující (a do konfliktu s Číňany raději z pohodlnosti nešli). Ti osvědčenou metodou „ať nejsou problémy“ raději nechávali odstraňovat vlajky vyřčením pokynu „tu vlajku byste měli sundat“ nebo „koledujete si o problémy.“ A i v bezpečnostně opodstatněných situacích jim chyběla citlivost říci „mohli byste prosím vlajku posunout z okna na zeď, aby sem snajpři lépe viděli?
  • Instrukce mohli iniciativně doplnit stoupenci Hradu, jak tomu došlo patrně v případě FAMU. Vidíme-li bezskrupulózní jednání kancléře Mynáře při ovlivňování soudců, je bláhové myslet si, že by prezidentská kancelář a prezident byli v tomto ohledu neteční a nepokoušeli se do aktivit policie zasahovat (např. při organizaci zavření Hradčanského náměstí).
    Motivace „nejít proti prezidentovi“ dostala v posledních letech zcela jasné obrysy – ti, kdo mu pomáhají, jsou povyšováni, jiní kvalitní důstojníci u prezidenta zatím trvale narazili. Jakým směrem je možné prezidentovi být ku prospěchu je zřejmé – Miloš Zeman dnes zjevně více zastupuje zájmy čínské a ruské (což považuji za jednání proti české svrchovanosti, tj. velezradu).
  • Instruktáž mohla klidně obsahovat také dovětek, vyřčený po vypnutí kamer, zhruba v tomto smyslu: „Tolik oficiálně – teď ještě jedna podstatná věc: hlavně ať je klid, ať tu naši aktivisti Číňany moc nedráždí, ať z toho nejsou rvačky a nepokoje – když bude tibetských vlajek míň, jen dobře. Ale postupujte přitom opatrně, ať se toho nechytí média.

Za ty necelé tři roky jsme s Martinem Malošem podali desítky podání policii, soudům, GIBS. Díky Markétě Pekarové Adamové jsme interpelovali ministra vnitra Lubomíra Metnara. Obrátili jsme se dvakrát na policejního prezidenta s žádostí o omluvu, kterou jsme v obou věcech obdrželi (ačkoliv jsme na ni neměli právní nárok). Snažili se komunikovat s médii – děkujeme, že o našem případu informovali. Setkali jsme se s mnoha zajímavými lidmi – děkujeme všem, kteří nám pomáhali.
Celou tu práci bychom jistě nezvládli bez našich skvělých právních zástupců, JUDr. Roberta Kučery a JUDr. Kryštofa Horna z Advokátní kanceláře Kučera, kteří do toho šli pro bono s námi, protože to považovali za důležité pro demokratické prostředí v našem státě.
Věřím, že se nám to alespoň částečně podařilo, a mám z toho radost.

S tibetskou vlajkou před MV ČR

S tibetskou vlajkou před MV ČR spolu s našimi právními zástupci – malá manifestace za dodržování zásad právního státu

Mám ještě jednu závěrečnou prosbu na nového policejního prezidenta a na ministra vnitra (vlastně i ty budoucí):

Nepodceňte to a poučte se dobře z uvedených selhání. To, že konkrétní policista provede šikanózní technickou prohlídku auta s billboardem, vyjadřujícím politický názor, je něco, co dotyčnému snadno projde a na poškozeném to na dlouho zanechá pachuť zvůle. Podobně, zakáže-li policista v rozporu s pokyny vlastního MV ČR pořízení videonahrávky. Jak je patrné z předcházejícího odstavce, bránit se takovéto drobnosti stojí mnoho vůle, času a často i prostředků – mnozí se bránit nebudou. Braňte je Vy tím, že tyto přešlapy nedovolíte.
Udržujte nezávislost policie na politice. Doufám, že naše a další občanské aktivity přispívají k vytváření potřebné protiváhy k tlaku politiků.

Pomáhat a chránit je pěkné krédo pro policii demokratického státu – posilujte prosím trvale jeho uvěřitelnost.

„Vyjádření občanského postoje, které už nemusí být vzdorem, ale jen prostým výkonem zaručené svobody, je dědictvím sametové revoluce, které je třeba opatrovat“, uvedla k rozhodnutí soudkyně Nejvyššího správního soudu Eva Šonková (k rozsudku NSS 2 As 18/2018 – 38).

Rozsudek, dokumentace a mediální ohlasy

Rozsudek, dokumentace a mediální ohlasy

Další odkazy a zdroje

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama